Když rozum mlčí

Přemýšlela jsem, jestli je výše vzdělání spojena s výší inteligence každého jednotlivce. Vyšlo mi, že nikoliv. Výše vzdělání je přeci závislá na docela jiných parametrech. Tím nechci říct, že IQ tu nehraje žádnou roli. Naopak. Ale asi by jen tento faktor nestačil.

Nejprve je potřeba
a) dostat šanci
b) mít štěstí.
děti v Indii
V našich poměrech by se to asi týkalo jen některých vybraných škol. Například těch, kde se dělají talentové zkoušky a kde je o obor velký zájem. V rozvojových zemích by se to týkalo už základních škol.

Děti bez budoucnosti

Afrika, Indie. To jsou dvě země, o kterých je, ve spojitosti s tímto problémem, nejvíce slyšet.

Tam většina dětí žádnou šanci nedostane, protože má smůlu.
o Má smůlu například v tom, že je v jeho okolí škol nedostatek. Když
mluvím o okolí, myslím tím akční rádius v oblasti několika kilometrů.
Protože tamní děti jsou ochotné takovou dálku absolvovat.

o Další kritérium, které jim školní docházku znemožňuje, jsou peníze.
Respektive, jejich nedostatek. Mnohé děti nemohou získat vzdělání i z
toho důvodu, že musejí podporovat rodinu svým výdělkem.
škola v Indii
o A v době válečného konfliktu nemlčí jen múzy, ale i rozum.

Děti, o kterých mluvíme, žijí, v podstatě, v začarovaném kruhu. Tyto všechny důvody jsou sice hrozné, ale svým způsobem pochopitelné.
Jeden argument, proč nemohou získat základní vzdělání. například chudé děti v Etiopii, mi vyrazil dech. Jejich rodiče nemají na školní uniformu!

Když jsem se pídila po důvodech, proč se vlastně tento trend zavedl, dozvěděla jsem se, že by si děti záviděly značkové oblečení. No, to platí tak možná ve vyspělých zemích, ale proč v Africe?

Neumím si představit vesnici na pokraji bídy, kde děti ráno přehazují své oděvy z hromady na hromadu, se slovy – tohle ne, to už není in.
Prostě nechápu.Asi nemám dostatečné vzdělání.